Přeskočit na obsah

515 – Jako dítky k Otci svému

Noty k písni číslo 515 – Jako dítky k Otci svému

Vstup
1. Jako dítky k Otci svému / obracíme s důvěrou / k tobě, Bohu všemocnému, / srdce své i mysl svou. / Vyslyš, Otče, naše lkání / na svém trůně v nebesích, / neodmítej slitování, / odpusť lidu svému hřích.

2. Stvořiteli, Bohu Otci, / ať zní zvučný chvalozpěv; / čest buď Synu stejné moci, / který za nás dal svou krev. / Též i Duchu, který hoří / ohnivými jazyky, / život lidských duší tvoří, / tajemný a veliký.

Před evangeliem
3. Pověz, jak ctít, Bože, tebe / za tvou velkou dobrotu, / žes nám seslal vůdce z nebe / k blaženému životu. / Jeho slova jasně svítí, / svět však tmou je zakrytý. / Za tím světlem chceme jíti / tam, kde odměnou jsi ty.

Obětní průvod
4. Otče, nesem dary tobě, / jak nám přikázal tvůj Syn, / který křísil mrtvé v hrobě / a nás hříšné zbavil vin. / V těchto darech má se skrýti, / jeho tělo, jeho krev. / Rač je od nás vlídně vzíti / a nám lásku svoji zjev.

Noty k písni číslo 515 – Jako dítky k Otci svému

Přijímání
5. K tobě půjdem, Lásko věčná, / v těžkých zkouškách vezdejších, / milost tvoje nekonečná, / chraň a sil nás v dobách zlých. / Dopřej nám, ó vzácný hosti, / jenž zde skrýváš božství zář, / bychom jednou na věčnosti / viděli tě tváří v tvář.

6. K stolu Páně jíti mohu, / jaký je to dar a div! / S kajícností chystám Bohu / stánek, aby v něm byl živ. / Láska, naděje a víra, / jež Bůh do mě vdechl sám, / kéž v mém srdci neumírá, / když si z něho stvořil chrám.

Závěr
7. Oběť tvá je dokonána, / Kriste, Králi nejvyšší; / kde tvá smrt je zvěstována, / tam ať svět ji uslyší. / My, kdo její cenu známe, / buďme hlasem v mlčení. / Až své dílo vykonáme, / kéž jsme s tebou spojeni.


M

Tx: J. K. Drbohlav 1855 – N: KSJ 1863 (~ Holain 1883)