Přeskočit na obsah

592 – V zkroušenosti srdce

Vstup
1. V zkroušenosti srdce svého / k tobě, Bože, jdeme dnes, / aby Tvůrce velikého / oslavil náš vděčný ples. / Nitro naše očisť, Pane, / aby milost oběti, / která na svět celý kane, / mohla duši prospěti.

Před evangeliem
2. Slovo tvoje vede lidi / k pokoji a radosti, / kdo se podle něho řídí, / prospívá v tvé milosti. / Bůh mu dává v kříži síly, / naplňuje útěchou, / zvláště v poslední jej chvíli / k světlu vede smrti tmou.

Obětní průvod
3. Kněz, hle, jménem církve Boží / Bohu dary podává, / v nich se Kristus, sám Syn Boží, / za nás v oběť smírnou dá. / My zas jemu v oběť sebe / přinášejme s radostí, / dá nám jednou dojít nebe, / věčnou slávou uhostí.

Přijímání
4. Pojďme, dítky, k Otce stolu, / vykoupení, spěchejte, / přijímejte pokrm spolu, / který Pán vám dává zde. / Ovoce to stromu kříže, / mana rajská, nebes plod, / sytí, hojí, vede blíže / k věčné spáse lidský rod.

Závěr
5. Zástup věrných se ti klaní / v díkůvzdání upřímném, / daruj nám své požehnání, / spoj nás v těle jediném. / Zlo ať dobrem přemáháme, / hledáme vždy vůli tvou, / dej ať život náš se stane, / Ježíši, tvou oslavou.


M

Tx N: vžitý