593 – Tak Bůh miloval svět

Vstup
1. Tak Bůh miloval svět, / svět zraněný a plný běd, / že k naší spáse poslal Syna svého / a Boží Syn nám zjevil Lásku jeho, / již Trojjediný Bůh nás miluje, / Otec, Syn i Duch, dárce pokoje.

2. Buď dík Trojici vzdán, / buď Otec dětmi milován, / i Syn, jenž naším bratrem je a Pánem, / s ním všichni smíme volat v Duchu Svatém / k Bohu své „Abba“, Otče, Pane náš, / odpusť nám hřích a naše dluhy smaž.

Před evangeliem
3. Když Pán hovoří k nám, / kéž celým bytím naslouchám! / On promlouvá k nám ústy Syna svého, / Slovem, v němž vane moudrost Ducha jeho. / Hovoří lidskou řečí, vábí, zve / nás k účasti na Božím životě.

Obětní průvod
4. Než Pán vrátil se zpět, / modlil se k Otci za náš svět, / přislíbil Ducha pravdy srdcím věrných / a plnost Božích darů nepřeberných. / Pán pravil: „Vše, co Otec má, je mé, / Duch z mého vezme a vám nabídne.“

5. I my neseme teď, / své skromné dary, víno, chléb. / Přijmi je od svých přátel, dětí Božích, / jež s důvěrou je do tvých rukou vloží. / Proměň chléb v Tělo své a víno v Krev, / nám lásku Otce, Syna, Ducha zjev.

Přijímání
6. Kéž Bůh Trojjediný / nás dětmi světla učiní, / vždyť On je Láska, za pokrm se dává / a jeho milost nikdy nepřestává. / Probuď v nás hlad a touhu po tobě, / živ nás a přetvářej k své podobě.

7. Tak Bůh miloval svět, / že v nás chce mít svůj příbytek, / co Otec stvořil, Kristus zachraňuje, / plamenem Ducha tříbí, oživuje. / Z nás tvrdých kamenů ty, Bůh a Pán, / buduj svůj příbytek a chrám.

Závěr
8. Kéž dík Marii zní, / vždyť lidské tělo přijal z ní / ten, skrze něhož vše stvořeno bylo, / touží svým Duchem dovršit své dílo. / Též nás Duch milostí zastínit chce / a rozeslat nás jako svědky své.

9. Hle, já jsem s vámi teď / a do skonání věků všech, / ať Otec, Syn i Duch dá požehnání / těm, které nezastaví pekla brány. / Veškerá moc, již Otec svěřil mi, / kéž vládne na nebi i na zemi.

M

T: J. Hrdlička – N: J. Kupka