833 – Ty, jenž jsi slavná koruna

1. Ty, jenž jsi slavná koruna / biskupů všech a kněží, / k tobě se národ Čechů zná, / tvou slávu v srdci střeží, / tys naší věčnou ctí v Kristově království, / Vojtěše, berlo Páně.

2. Tys dychtivě sál moudrost škol, / jež vedou duši k víře; / ty, národů tří apoštol, / nám dán jsi za pastýře. / Když nouze veliká, k tobě se utíká / tvůj lid o novou sílu.

3. Ty stavěls proti otroctví / svobodu Božích synů, / tys v neochvějném otcovství / káral i smýval vinu, / sám na sebe vzals kříž, aby tvůj lid byl blíž / vzkříšení k lásce Boží.

4. Biskupem buď nám, Vojtěše, / dál ve svých následnících, / všem klesajícím k útěše, / k slávě všech bojujících! / Pros, aby česká zem vždy žila odkazem / tvé pravdy Bohem dané.

M_{1 2 3}

T: V. Renč 1968 – N: P. Eben 1967