Přeskočit na obsah

916 – O hojné požehnání

Noty k písni číslo 916 – O hojné požehnání

Vstup
1. O hojné požehnání / tě, Bože, prosit jdou / dva páry lidských dlaní / spojených modlitbou, / dřív než nit lidských rodů / jim svěříš z vůle své, / než vzejde sladkost plodu / na snítce révové.

2. Ty, který jsi Pán času / a rozmnožitel dní / i ve tmách pramen jasu, / První a Poslední, / kde dva jsou ve tvém jméně, / ty s nimi slíbils být. / Rač příslib věčna denně / do jejich lásky lít.

Před evangeliem
3. V objetí stále užším, / radostný Ježíši, / těm dvěma blízkým duším / vždy ty buď nejbližší. / Ať z písní jara, léta / i z mlhy podzimní, / ať ze všech zvonů světa / vždy slovo tvé jim zní.

Obětní průvod
4. Na nebi radost mají / dva strážní andělé, / když prsteny si dají / na zemi manželé. / Tu rozechvělou chvíli, / jež dny jim posvětí, / na oltář, Bože milý, / ti nesou k oběti.

5. Co s ženou muž si dají / svých srdcí výměnou, / je obrazem, jenž tají / tvou lásku vznešenou. / Jsi pánem věčné říše, / jsi pastýřem svých stád: / jdeš pokorně a tiše / svým ovcím sám se dát.

Noty k písni číslo 916 – O hojné požehnání

Přijímání
6. Jak svatebčanům v Káni / jsi dobré víno dal, / tak vždy a bez ustání / div lásky činíš dál, / když pro svět slávy příští / i za dnů soumračných / krev života nám prýští / z tvých darů zázračných.

Závěr
7. Vypros jim, prosíme tě, / ó Matko bez viny, / jas domku v Nazaretě, / mír Svaté rodiny. / Kéž v manželském tom svazku / jejž Syn tvůj posvětil, / rozmnoží lidskou lásku / o nový božský díl.


M

T: V. Renč 1966 – N: 17. stol.