046B – Myšlenky k lítosti a předsevzení

Otče, mám před očima své hříchy. Vidím svou vinu. Vidím, jak jsem ze svévole, hlouposti, slabosti opustil tvou lásku a poslání, které jsi mi svěřil. Vidím, jak jsem nedbal, abych žil jako bratr Ježíše Krista ve stálém spojení s ním, v připodobňování jemu. Vidím, jak jsem porušil svatost tvého lidu, ke kterému jsi mě přičlenil. Vidím, co jsem promarnil, ztratil pro tebe, pro tvé království, pro sebe. Jak mě to mrzí!
Zbav mě, Otče, mých hříchů, zbav mě toho, že jsem se vzdálil od tebe, od Krista, od bratří a sester, od svého poslání. Smiř mě se sebou. Nechci už vyměnit svobodu tvého dítěte za samotu odloučení, samotu s hříchem.
Dej mi k tomu, Otče, vůli a vytrvalost.