121 – Aj, slyšte z nenadání
1. Aj, slyšte znenadání, / jak přísný k nám zní hlas: / Ó konejte pokání, / teď příhodný je čas! / Jan stále z pouště volá: / Změňte své smýšlení / a slyšte Boží slova, / jež vedou k spasení!
2. Předchůdce Spasitele, / ty synu Alžběty, / proroku Izraele, / budíš svět zajatý / do nocí hříšných skutků / a do mlh nejistot / a z beznaděje smutku / vyvádíš lidský rod.
3. Ty, kdo tvou výzvu slyší, / za Mistrem posíláš. / On hoře světa ztiší, / on, pravý Mesiáš, / on, o kterého kdysi / proroci prosili, / Bůh, který mrtvé vzkřísí / a slabé posílí.
4. Beránek čistý, tichý / z tvé ruky přijal křest. / Ten, který snímá hříchy, / zde nyní s námi jest / a společenství naše / přetváří v tělo své. / Kéž ve své věčné kráse / všem lidem zjeví se.
M1 2 3
Tx Nx: Šteyer 1683