129 – Volá hlas

Vstup
1. Volá hlas všech lidských rodů: / Prolom, Pane, nebesa! / Zkřehlá země trpkých plodů / ožije a zaplesá. / Rozkvete, co bylo pouští, / již se naplňuje čas, / Bůh své děti neopouští, / přijde spasit nás.

2. Ducha Božího nám zjeví, / osud světa rozhodne, / sklidí zrno, spálí plevy, / vytne větve neplodné. / Přiznávám své viny, dluhy, / kromě hříchů nemám nic, / opouštím své bludné kruhy, / pospíchám ti vstříc.

Před evangeliem
3. Slovo Boží jitří, hojí, / těší nás i burcuje, / Ježíš zemi s nebem spojí, / Písmo volá: Blízko je! / Pane, mluv a dej ať slyším, / dej, ať srdcem odpovím, / ať jsem věrným, stále bližším / bratrem Kristovým.

Obětní průvod
4. Svěřujem ti celou zemi, / vesmír, lidstvo, přírodu, / dej, ať všechno ve stvoření / zraje k tvému příchodu. / Též jsem zrnem ve tvém poli, / příští chléb v něm dozrává. / Ve všem, co mě těší, bolí, / děj se vůle tvá.

Přijímání
5. Přišel v dávné minulosti, / člověkem se s námi stal, / přijde v slávě budoucnosti / jako soudce, jako král. / Přicházíš i nyní, v čase, / v chlebě, víně živý Pán, / sytíš, léčíš, rozdáváš se, / šťasten, kdo je zván.

6. Život Boží zasáhne mě, / pronikne a občerství / předchuť lásky naplněné / nebeského království. / Přijímám tě zas a znova, / Kriste, pokrme mých úst, / chci se ztrácet, umenšovat, / abys mohl růst.

Závěr
7. Nevíme, co přijde, Pane, / víme však, že přijdeš ty, / řeka času zvolna plyne / k oceánu věčnosti. / Kéž tvé službě zasvěcuji / každý svěřený mi den / a tvůj příchod připravuji / v světě neklidném.

8. Maria, ty první z tvorů, / jitřní hvězdo spasení, / nauč děti po svém vzoru / říkat Otci: Staň se mi! / Ať jsme stateční a bdělí, / světlo světa, sůl a kvas, / život Boží ať se vtělí / do každého z nás.

M

T: J. Hrdlička 1986 – N: Zd. Mička 1986