130 – Z nebe posel vychází
1. Z nebe posel vychází, / zdávna již žádaný, / k Panně čisté přichází, / od Boha poslaný, / ten rajský archanděl, / nazvaný Gabriel.
2. Zdrávas, plná milosti, / od Boha zvolená, / bohatá jsi na ctnosti, / nad jiné vznešená. / Synáčka míti máš, / jméno mu Ježíš dáš.
3. Boží Syn si tě volí, / smíš matkou mu býti, / jak jen srdce tvé svolí, / máš ho hned počíti. / Svol, Panno přečistá, / počni Pána Krista.
4. Proč se, Panno, vyptáváš, / kterak to nastane? / Muže ač nepoznáváš, / svol k službě oddané. / Panenství nezrušíš, / mateřství zakusíš.
5. Neboj se, to učiní / sám Bůh všemohoucí, / tebe, čistou, zastíní / Duch svatý žádoucí. / Co nelze mysliti, / Bůh může činiti.
6. Slyší Panna Maria / zprávu od anděla, / praví: Já jsem nejnižší / Pánova služebná, / nechať se mi stane / podle vůle Páně.
7. Plesej, rajská královno, / správně jsi zvolila, / divné věci božská moc / v tobě způsobila. / V tvém těle začal žít / Pán, který spasí lid.
8. Ó věc divná a nová, / Boha jsi obsáhla, / Tvůrce všeho tvá slova / k nám z nebe přitáhla. / Slovo se vtěluje, / Bůh mezi námi je.
9. Matko Boží, Matko má, / pros za mě u Boha, / aby cíle dosáhla / má duše ubohá. / Přiveď nás, děti své, / v království nebeské.
M1 2 3
Tx N~: Michna 1661