218 – Náš Spasitel zvěstovaný

Vstup
1. Náš Spasitel zvěstovaný / kříž si zvolil za podíl, / z lůna svaté, čisté Panny / v Betlémě se narodil. / Vítej, vítej v prosté chýši, / králi světů všech i říší, / k tobě chcem své srdce vznést, / ať v něm není klam a lest.

Před evangeliem
2. Slovo Páně bude zníti / k západu i k východu, / světlo jeho lásky svítí / do tmy v srdcích národů. / Slunce zhasne, země zhyne, / slovo Boží nepomine, / duše k spáse v každý čas / bude volat jeho hlas.

Obětní průvod
3. Spějme tedy ku Betlému / poklonit se Dítěti, / nesme Bohu vtělenému / čistou mysl k oběti. / Srdce jen ať k tobě plane, / tobě ať se koří, Pane, / odevzdá se na oltář, / v sebe vtiskne tvoji tvář.

Přijímání
4. Beránku, jenž snímáš hříchy, / nejmilejší Ježíši, / srdcem pokorný a tichý, / spas ty, kdo tě neslyší. / Vždyť i oni trpí tady, / jejich duše hynou hlady. / Vrhni světlo v temnotu, / ukaž cestu k životu.

5. Svaté Dítě, k tobě letí / duše ze své samoty, / ty ji voláš do objetí / přetajemné jednoty. / Bez tebe jsem osamělý, / tebou v jedno spojen celý / v míru, v lásce se všemi / na nebi i na zemi.

Závěr
6. Kéž ti oběť přinesená, / Otče, slouží k smíření. / Splacená je velká cena / za nás hříšných spasení. / Ty, kdo láskou k tobě žijí, / přes Betlém a Kalvárii / veď v poslední hodině / ke své Svaté rodině.

M

T ~ : V. Bradáč 1863 – N: L. Koželuh († 1818; KSJ 1863 ~ Holain 1883)