228 – Vánoční čas nastává

1. Vánoční čas nastává, / zvony chrámů zvoní, / zaslíbení pradávná / Pán Bůh věrně plní. / V Betlémě se zrodil / a má s námi podíl / v našem putování.

2. Slovo tělem stalo se / a přebývá s námi! / zvěstují nám vánoce. / A my v díkůvzdání / s anděly zpívejme, / s pastýři spěchejme / uctít Spasitele.

3. Také my, náš Ježíši, / tobě se klaníme, / dobrotu tvou nejvyšší / vděčně velebíme: / Díky, že jsi přišel, / abys byl náš přítel, / Bůh i člověk pravý.

4. V Nejsvětější svátosti, / přítomný Bože náš, / darů svých a milostí / zdroj nám otevíráš. / Vroucně tebe ctíme, / radost zakoušíme, / že jsi mezi námi.

5. Tebe chceme milovat / modlitbou i činem, / pro tebe se všeho vzdát, / vždyť jsi Božím Synem, / jehož láska živá / štědré dary skrývá. / Dávej nám z nich stále.

M_{4 5}

Tx N: zlidovělý