301 – Ach, můj nejsladší Ježíši

Vstup
1. Ach, můj nejsladší Ježíši, / ty dárce žití mého, / zdroj blaha plyne v hojnosti / mně z hlubin srdce tvého. / Můj Pane, věčná láska tvá / vše živí, zachovává / a ze všech tvorů nejvíce / nám milostí svých dává.

2. Tys přišel, abys zachránil / ty ovce, které hynou, / a krví platíš velký dluh, / který byl jejich vinou. / Kam zbloudily od tvé cesty, / tam za nimi přicházíš / a nástrahy všech nepřátel / mocí své lásky maříš.

Před evangeliem
3. Má lásko, na kříž přibitá / i ranami mých hříchů, / ty stále ke mně promlouváš; / dost nebude mých díků / za kříž, to světlo v temnotách, / jež život znovu vrací, / za každý den tvé štědrosti, / jež z tvých ran vykrvácí.

Obětní průvod
4. To však ti ještě nestačí, / chceš nadto dávat Otci / i bolest ducha s krví svou / a zůstat bez všech posil; / být od něho též opuštěn / ve svém posledním boji, / říct Dokonáno! před Matkou, / jež blízko kříže stojí.

Přijímání
5. Zde na oltáři znovu se / tvá oběť zpřítomňuje, / chceš s námi být po všechny dny, / to je tvá svatá vůle. / Spolu s tebou, veleknězem, / slavíme nekrvavě, / co na Golgotě vykonals / nám k spáse, Otci k slávě.

6. Žít máme tak, jak ty jsi žil, / proto nás sytíš chlebem; / ten chléb je živé tělo tvé, / bez něj žít nedovedem. / Ty jsi kmen a já ratolest, / mám všechno jenom z tebe, / přijď ke mně, dobrý Ježíši, / v tobě je předzvěst nebe.

Závěr
7. A k poslednímu setkání, / až budeš vážit mé dny, / chci přinést všechnu lásku svou, / ty na ni, Pane, shlédni. / Dej, aby byla silnější / než všechny moje chyby, / a odměň ji svým dědictvím, / jak jsi všem věrným slíbil.

M

Tx N~ : Holan 1693