312 – Nedejme se k spánku svésti

1. Nedejme se k spánku svésti, / bděme pod korouhví kříže, / jděme v boj za pravé štěstí, / každým krokem nebi blíže. / K nebi vede cesta jistá / těm, kdo prací každodenní / následují věrně Krista / v zápase a utrpení. / Nesme kříž svůj, mějme víru, / že nám pomůže jej nésti. / V časném světě není míru, / nedejme se k spánku svésti.

2. Sotva tušil vladař světský / při svém krutém rozsouzení, / že je Ježíš Nazaretský / všeho světa vykoupení. / Statečně náš Pán šel k cíli, / šel až na smrt naší vinou. / Jeho bychom opustili, / kdybychom šli cestou jinou. / Nesme kříž svůj, mějme víru, / že nám pomůže jej nésti. / V časném světě není míru, / nedejme se k spánku svésti.

3. Slasti světa, slávu vratkou / obětujme pro svou spásu, / odměnou nám bude sladkou / vidět věčně Boží krásu. / Obětujme svoje žití, / oddejme se Bohu cele, / ať pak můžem věčně zříti / v nebi svého Spasitele. / Nesme kříž svůj, mějme víru, / že nám pomůže jej nésti. / V časném světě není míru, / nedejme se k spánku svésti.

4. Ještě dřív, než dojdem k Pánu, / než nás k hodům lásky přijme, / v bílém šatě nebešťanů / už na této zemi žijme; / osvíceni božskou září, / v srdci živé slovo Páně, / s láskou v oku, s mírem v tváři / pojďme s Kristem odhodlaně. / Nesme kříž svůj, mějme víru, / že nám pomůže jej nésti. / V časném světě není míru, / nedejme se k spánku svésti.

M_{1 2 3}

T ~ : sv. Terezie z Avily († 1582) – N: P. Eben 1968