313 – Přistup, duše, v zkroušenosti

Vstup
1. Přistup, duše, v zkroušenosti / ke Golgotě památné, / kde Pán pro tvé nepravosti / trpěl v době posvátné. / Na kříž vzhlédni k svému Pánu, / uvaž každou jeho ránu, / kterou za hřích světa všeho / nesl z vůle Otce svého.

Před evangeliem
2. Ó, náš drahý Spasiteli, / líbáme tvůj svatý kříž; / my jsme pro své hříchy měli / nésti jeho krutou tíž. / Vyslyš nás, když k tobě lkáme, / hříchů všech se odříkáme, / ve své krvi, Boží Synu, / zahlaď naši těžkou vinu.

Obětní průvod
3. Chléb a víno neseme ti, / Bože milý, v důvěře, / jak to máme na paměti / od Poslední večeře. / S obětí však Spasitele / podáváme tobě cele / srdce své i všechny boje, / útrapy a nepokoje.

Přijímání
4. Z lásky k nám jsi, Jezu Kriste, / zemřel za nás na kříži, / teď svým tělem srdce čisté / těšíš, sílíš v obtíži. / Jsme té lásky málo hodni, / pro své hříchy nesvobodni; / přesto zveš nás na hostinu, / Otče marnotratných synů.

Závěr
5. Zůstaň, Pane, s námi stále, / dokud v světě trváme, / ať zde ke tvé cti a chvále / žijeme i skonáme! / Až pak budem umírati, / milost svou rač duši dáti; / pro svůj kříž a drahé rány / otevři nám nebes brány.

M

Tx N~ : KSJ 1863