319 – Já chtěl bych, Bože můj

1. Já chtěl bych, Bože můj, mít srdce plné síly, / když slyším pozvání, ať za tebou se dám. / Však bojím se, že hřích mi bude příliš milý / a touhu po slávě že v sobě nezdolám.

2. Dnes na to vzpomínám, jak často jsem už slíbil, / že chci ti věrný být, vždy ve službě tvé stát / a zabývat se tím, co se tvé vůli líbí. / Však všechny sliby své jsem zrušil mnohokrát.

3. Neumím vděčný být, když požehnání dáš mně, / když radost přichází a chvíle pokojné, / a zcela hluchý jsem, když napomínáš vážně, / když smutek dopustíš, znamení varovné.

4. Tak stále poznávám, jak slabý jsem a prázdný, / jak sice snahu mám hlas Boží vážně vzít, / však zcela stačí, když jen někdo pohrozí mi, / a znovu upadám, má slabost vítězí.

5. Jen tvoje moudrost ví, co k službě sílu dává, / co sobce promění a smutné potěší, / jen za tvé pomoci se zastanu vždy práva / a věrnost pravdě tvé nebude přítěží.

6. Tak jako prorokům a apoštolům kdysi / i mně dej moudrost svou a Ducha daruj sám, / ty, který v lásce své a v moci nezměrný jsi, / i ve mně bezmocném si vybuduj svůj chrám.

T (x K. Trusina v Evangelickém zpěvníku, 1979) – Nx: Německo 1648