383 – Hořké Páně umučení
1. Hořké Páně umučení / na mysli když nosím, / všecko se mi v žalost mění, / oko slzou rosím; / z nesmírné lásky pramene / Ježíš krev proléval, / že i to srdce kamenné / uchvátí hořký žal.
2. Opuštěný, vydán zradě / v Getsemanech klečí. / Však již kvapí po zahradě / žoldnéřové s meči. / Jidáš, jenž Mistra zaprodal, / vede je s úšklebkem / a již je veden králů Král / před knížat hrdý sněm.
3. Ztýraného odtud zrána / vedou k Pilátovi, / aby na smrt vydal Pána / vladařskými slovy. / „Nevinen Ježíš,“ Pilát dí, / ale hned bez práva / ukrutné Pána čeledi / k mrskání vydává.
4. Pohleď, duše nelítostná, / na ta hrozná muka, / kterak Pána bije zlostná / katanova ruka; / trnovým věncem ve spěchu / čelo mu ovijí, / červené roucho k posměchu / kladou mu na šíji.
5. A lid nezná smilování, / vida Pána v trýzni. / Marně vladař Pilát brání / jeho krvežízni. / Na rámě bere těžký kříž / Kristus Pán v lopotě, / kajícná duše, pojď s ním již / ke smutné Golgotě.
6. Hle, již svaté ruce, nohy / připevněny k dřevu, / vystaven Pán přeubohý / rouhání a hněvu, / a v nevýslovném strádání / krvácí z četných ran, / pak svatou hlavu naklání, / těžký boj dokonán.
7. Uvaž, duše, v tuto dobu / muka kříže jeho, / na němž Pán pněl pro tvou zlobu / k spáse světa všeho. / Odvrhni hříchu okovy, / pro něž Pán umírá, / již se ti z lásky Kristovy / věčný ráj otvírá.
M1 2 3 4
TN: Šteyer 1683