384 – Ó Kriste, pohlédni
1. Ó Kriste, pohlédni, / mou slabost pozvedni, / uslyš, lásky Zdroji, / povzdech duše mojí prosebný!
2. Tys na zem sestoupil, / abys mě vykoupil, / daroval mi sebe, / proto jsi i nebe opustil.
3. Pro hříšnou duši mou / již cestou bolestnou / na Golgotu kráčíš, / cestu kříže značíš krví svou.
4. Tam peklo potíráš / a nebe otvíráš, / pod mých hříchů tíží / na potupném kříži umíráš.
5. Ach, já jsem jedinou / tvých strastí příčinou, / pro mne byl jsi haněn, / velmi byl jsi raněn mou vinou.
6. Tvůj kříž mi spásu dej, / tvá krev mi život vlej, / rána tvého srdce / navždy mě v tvé lásce zachovej.
7. Kéž hříchy opustím / a zvu tě Bohem svým, / po vezdejší pouti / kéž tě obejmouti navždy smím.
M1 2 3 4
TxN: Šteyer 1683