524 – V posvátné úctě klekáme

Vstup
1. V posvátné úctě klekáme / před tvůj oltář, Bože náš; / prosebným hlasem voláme / tam, kde věčné sídlo máš: / Odpusť nám, Otče, proviny, / přijmi nás opět za syny / a buď naše věrná stráž / a buď naše věrná stráž!

Před evangeliem
2. V paprscích světla božského / půjdem cestou spasení, / zní slovo Boha věčného, / svaté víry učení. / Kam Boží setba dopadá, / úrodu hojnou země dá, / poušť se v pole promění, / poušť se v pole promění.

Obětní průvod
3. Přijmi, náš Pane, s vlídností, / obětní dar církve své. / Hřích odpusť nám svou milostí, / dej nám žít k tvé oslavě. / Dej, ať moc lásky Kristovy / posvětí nás a obnoví / k větší cti a slávě tvé, / k větší cti a slávě tvé.

Přijímání
4. Shlédni, Otče, na své děti, / kterým život dal tvůj Syn, / lačné nenech hladověti, / syť je chlebem nebeským. / Dej, ať tělo církve vstřebá / všechen život z tvého chleba, / obnovuj nás Duchem svým, / obnovuj nás Duchem svým.

5. Ježíš pod způsobou chleba, / všechny k svému stolu zve, / uzdravuje, padlé zvedá, / celý se nám daruje. / Potěš duši zarmoucenou, / ty, jenž krví drahocennou / vykoupil jsi věrné své, / vykoupil jsi věrné své.

Závěr
6. Bohu díky! Ve tvém jménu / půjdem za svým posláním. / Pomoz lidu oddanému, / zůstaň, Kriste, stále s ním. / Dej nám sloužit tvému dílu, / uděl moudrost, radu, sílu / bratrům sestrám prosícím, / bratrům sestrám prosícím.

M

Tx N: KSJ 1863 – Nx (od 4. sloky): Německo kolem 1450