710 – K svátku tajemnému
1. K svátku tajemnému vroucně přistupujme, / z hloubi duše k němu píseň zanotujme. / Starého se vzdejme, všechno obnovujme, / srdce, řeč i skutky změňme.
2. Chvála na památku večeře se vzdává, / když v předvečer svátků beránka Pán dává, / s ním chléb nekvašený, dávno podle práva / v Písmech otcům přislíbený.
3. Když jsou nasyceni jídla tělesného, / Pán jim k podivení dá jíst těla svého: / vlastní rukou láme všem i pro každého, / sebe – chléb, jak vyznáváme.
4. Pán dal klesajícím tělo v posílení, / on dal litujícím krev svou k občerstvení. / Tento kalich, praví, je vám pro spasení, / pijte z něho věčné zdraví.
5. Tím je provždy dána svátost Božích dětí, / ke cti Krista Pána, k spáse nám se světí. / Kněžím patří jíst a lidu rozdíleti, / tělo Páně v sboru bratří.
6. Z chleba andělského pro lid chléb se stává, / pod způsobou jeho skutečnost je pravá. / Ó div předivoucí: Nejchudším se dává, / v pokrm Kristus všemohoucí.
7. Bože trojjediný, z trůnu nebeského, / sestup do hlubiny duší lidu svého, / veď nás cestou spásy z kraje pozemského, / v světlo své a sídlo krásy.
M1–5
T: hymnus Sacris solemniis, složil sv. Tomáš Akvinský († 1274) – Nx: 15. stol. (Franus 1505)