789 – Ó andělé, k nám dolů spějte

1. Ó andělé, k nám dolů spějte / a s námi Bohu chválu vzdejte: / slavný den je dnes nám i vám. / Chléb andělský, jejž tady ctíme / a pro zdraví svých duší jíme, [: chléb ten je Kristus, Bůh, náš Pán. :]

2. Vy v tajemné jste síni byli, / kde s apoštoly Ježíš milý / dlel při posledním hodu svém. / Vy zřeli jste, jak chléb jim lámal / a s těmi slovy kolem dával: [: Vezměte před mým odchodem. :]

3. Hle tělo mé, jenž na smrt dáno, / buď na mou paměť přijímáno, / v něm síla lásky mé se zjev! / Kdykoli tato slova díte, / chléb v moje tělo proměníte [: a víno v moji božskou krev. :]

4. Chce u nás být až do skonání, / k nám hříšným v pokoře se sklání, / by ukázal jak nás má rád; / zář božství, kterou plane v ráji, / pod způsobami chleba tají, [: by v srdcích mohl spočívat. :]

5. Ty otců našich Bože silný, / ty léku duše neomylný, / pokrme srdcí věřících. / Tvůj lid se tobě v bázni koří / a v srdcích víra s láskou hoří, [: ó neopouštěj dětí svých. :]

6. Jsou v Ježíšově Srdci skryty / ty nejušlechtilejší city / a nutí silou nezdolnou, / by rozdával svou božskou lásku / a v nejužším byl s námi svazku [: a u nás hledal radost svou. :]

7. Kéž v duše potřebách i těla / se naše prosba rozechvělá / před svatostánek utíká. / Kéž milost tvého požehnání / církev i národ zlého chrání [: a světem vládne láska tvá. :]

8. Rač na vezdejší naší pouti / nám často v srdci spočinouti, / tajemný Chlebe andělský. / Dej, aby tvoje svaté tělo / nám při skonání otevřelo [: blažený domov nebeský! :]

M_1–5

TN: vžitý