807 – Matko Boží, neslýcháno
1. Matko Boží, neslýcháno, / že by někdo v těžkosti / nadarmo se, svatá Panno, / utíkal k tvé milosti. / Ó Královno nebeská, / celý svět to dosvědčuje, / že kdo v tebe důvěřuje, / dobrou Matku v tobě má: / ty ho slyšíš a vyslyšíš / ve své lásce přečisté / jeho prosby zajisté.
2. Matko Krista, Matko spásy, / hvězdo naše, z nebe hleď; / vyslyš našich proseb hlasy, / světlem svým nás k cíli veď. / Ó Královno nebeská, / celý svět to dosvědčuje, / že kdo v tebe důvěřuje, / dobrou Matku v tobě má: / ty ho slyšíš a vyslyšíš / ve své lásce přečisté / jeho prosby zajisté.
3. Jako plavcům v širém moři, / nám též vůdčí hvězdou buď, / utěš srdce v každém hoři, / světlem lásky naplň hruď. / Ó Královno nebeská, / celý svět to dosvědčuje, / že kdo v tebe důvěřuje, / dobrou Matku v tobě má: / ty ho slyšíš a vyslyšíš / ve své lásce přečisté / jeho prosby zajisté.
4. Matko Boží, jejíž kráse / andělů se koří sbor, / sviť nám z nebe k naší spáse, / ukroť živlů moc i vzdor. / Ó Královno nebeská, / celý svět to dosvědčuje, / že kdo v tebe důvěřuje, / dobrou Matku v tobě má: / ty ho slyšíš a vyslyšíš / ve své lásce přečisté / jeho prosby zajisté.
5. Z moře světa, z bouřných vírů / uveď, Matko, děti své / v tichý přístav štěstí, míru, / kam nás tvůj Syn v lásce zve. / Ó Královno nebeská, / celý svět to dosvědčuje, / že kdo v tebe důvěřuje, / dobrou Matku v tobě má: / ty ho slyšíš a vyslyšíš / ve své lásce přečisté / jeho prosby zajisté.
M1 2 3
Tx: 1. pol. 19. stol. – N~: KSJ 1863