813B – Velebí má duše s jásotem

1. Velebí má duše s jásotem, radostí / Pána věčné spásy, který dnes z výsosti / pohlédl k své dívce / pokorného srdce v lásce a milosti.

2. Již od této chvíle zástupy národů / v neustálé chvále po světa obvodu / slaviti mě budou, / dívku Páně chudou, v radostném závodu.

3. Veliké mi věci Hospodin učinil, / Pán můj nejvýš svatý ve mně si zalíbil. / Duši bohabojné / dary nebes hojné od věků připravil.

4. Ramenem své moci on pyšné rozptýlil, / sesadil i mocné, pokorné povýšil. / Sytí všechny lačné, / bohaté a pyšné s prázdnou pryč propustil.

5. V lásce své se ujal národa svatého, / pamětliv je slibu praotcům daného, / že z Judova rodu / přijde spása lidu od Boha věčného.

M₅

T: parafráze chvalozpěvu Magnificat – N: 16. stol.