814 – Zdráva buď, nebes královno

Úvod
Zdráva buď, nebes Královno, / Maria, přesvatá Panno. / S andělem tebe zdravíme, / růžencem svatým slavíme. / Ó, Matko Páně přemilá, / zdrávas, zdrávas, Maria.

1. V tajemství prvém, radostném, / zvěstuje se nám spása všem / andělem, jenž tě pozdravil, / jméno tvé svaté oslavil. / Ó Matko Boží vznešená, / zdrávas, zdrávas, Maria.

2. V tajemství druhém srdce tvé / plesalo v slasti blažené: / Alžběta, k níž jsi spěchala, / žehnáním tebe vítala. / Ó Matko Páně nadějná, / zdrávas, zdrávas, Maria.

3. Při třetím svatém tajemství / svět celý plesá radostí. / Těší se nebe, jásá zem / nad narozeným Ježíšem. / Blažená Matko Kristova, / zdrávas, zdrávas, Maria.

4. Tajemství čtvrté hlásá nám, / jak synáčka jsi nesla v chrám. / Simeon s Annou jásali, / vždyť Spasitele poznali. / Ó Matko Páně přečistá, / zdrávas, zdrávas, Maria.

5. Tajemství páté vzpomíná, / jak jsi ho v chrámě nalezla / uprostřed kněží učených / nad jeho slovem užaslých. / Ó Matko Páně blažená, / zdrávas, zdrávas, Maria.

6. V tajemství šestém Kristus Pán / od tebe, Matko, oplakán. / Naplněn smutkem velikým, / potí se potem krvavým. / Ó Matko Páně bolestná, / zdrávas, zdrávas, Maria.

7. Při sedmém svatém tajemství / trápíš se velkou bolestí. / Tvůj milý syn je bičován, / přemnoho snáší běd a ran. / Ó Matko Páně bolestná, / zdrávas, zdrávas, Maria.

8. V tajemství osmém proniká / tvé srdce bolest veliká. / Korunu z trní uvili, / na hlavu Kristu vsadili. / Ó Matko Páně bolestná, / zdrávas, zdrávas, Maria.

9. Deváté mluví o hoři, / v něž se tvá duše ponoří, / když syn tvůj cestou na smrt již / potkává tebe, nese kříž. / Ó Matko Páně bolestná, / zdrávas, zdrávas, Maria.

10. V desátém bolném tajemství / meč v srdci tvém se obrací, / na kříži když Pán Ježíš pní / a duši Otci poroučí. / Ó Matko Páně bolestná, / zdrávas, zdrávas, Maria.

11. Jedenácté nám hlásá zvěst, / že spása dokonána jest. / Kristus Pán slavně z mrtvých vstal, / tobě se, Matko, ukázal. / Zpívejme mu aleluja, / zdrávas, zdrávas, Maria.

12. V dvanáctém radost pro tebe: / Pán Ježíš vstoupil do nebe. / S Otcem, Duchem je v Trojici, / sám rozsoudí svět hřešící. / Raduj se, Matko přemilá, / zdrávas, zdrávas, Maria.

13. Třinácté slaví onen den, / kdy ohni, větru podoben, / Duch svatý sestoupil z nebe, / na apoštoly, na tebe. / Zpívejme mu aleluja, / zdrávas, zdrávas, Maria.

14. Tajemství růže čtrnácté / nás vede k svaté smrti tvé. / Pán Ježíš, syn tvůj, světů král, / na nebesa tě, Matko, vzal. / Raduj se, Panno vítězná, / zdrávas, zdrávas, Maria.

15. Patnácté nejslavnější jest, / nejvyšší tobě vzdána čest. / Za Královnu tě nebeskou / Bůh korunoval láskou svou. / Královno nebes spanilá, / zdrávas, zdrávas, Maria.

Závěr
Růžencem jsme tě slavili, / o lásku tvou jsme prosili. / Buď na zemi nám ochranou / a na věčnosti Královnou. / Ó Matko Páně přemilá, / zdrávas, zdrávas, Maria.

Tx: kolem 1860; Poutní kniha 1893 – N: pol. 19. stol., ~ F. Pátek († 1891) a R. Bauer