831 – V zemi věrných Čechů

Vstup
1. V zemi věrných Čechů radostný den svítá, / štěstím nebe plesá jitra svatá zář, / zpěvem velebným jej národ celý vítá, / bílé květy lásky klade na oltář. / Kyrie, eleison, smiluj se, ó Pane, / v milosti a lásce shlédni na svůj lid, / žehnej národu a vlasti milované, / hojnost zemi dej a míru svatý klid.

Před evangeliem
2. Slova Páně hlásal životem svým celým, / apoštolem víry vlasti naší byl, / Boha miloval i lid svůj srdcem vřelým, / příkaz lásky Páně skutkem naplnil. / Za své vrahy prosil v posledním svém vzdechu: / Bůh ti odpusť, bratře! šeptal jeho ret. / Nikdy nezahyne plémě věrných Čechů, / dokud bratr bude bratru odpouštět.

Obětní průvod
3. Tobě, Bože věčný, oběť chleba, vína / láska lidu v úctě klade na oltář; / proměň dary čisté v tělo a krev Syna, / který slovem pravdy změnil země tvář. / Posvěť duši naši, Pane Jezu Kriste, / jenž se Otci svému za dar podáváš, / bychom tobě nesli v oběť srdce čisté, / jako Václav svatý, zbožný kníže náš.

Přijímání
4. Klaníme se tobě, Bože náš a Pane, / pod způsobou chleba, vína tajemnou; / víra duši sílí, láska v srdci plane, / naděj život vlévá v duši zemdlenou. / S naším vojevodou v úctě poklekáme, / víra jeho pevná plní naši hruď, / tebe ve svátosti, Pane, vyznáváme, / s námi, Jezu Kriste, Bože skrytý, buď.

5. Beránku náš Boží, Pane Jezu Kriste, / milost tvoje září v nebes věčný stan, / v pokoře se blíží k tobě duše čisté, / život dáváš tomu, kým jsi milován. / V dvorstvu nebes jasném dědic české země / v náruč tvoji sladkou národ celý zve; / pevně státi bude zbožné jeho plémě, / v lásce věrné střežíc poklad víry své.

Závěr
6. Žehnals, Pane, otcům milosti své květem, / odíval jsi štědře práce jejich plod. / Z lůna slávy věčné shlédni k jejich dětem, / žehnej slovem spásy Čechů věrný rod. / Přijď, ó Jezu Kriste, spáso světa všeho, / duším světlo víry, srdcím lásku dej, / sešli pomoc svoji z trůnu nebeského, / českou zemi chraň a lidu požehnej.

M

T: Vl. Hornof 1918 – N: Fr. Suchý 1918