835 – Vroucně vzýván
1. Vroucně vzýván budiž, svatý Jene, / země české věrný přímluvce; / píseň chvály, tobě zasvěcené, / český lid ti zpívá ze srdce. / Tys nám příklad kněze statečného, / služebníka církve v nesnázi, / jenž ve víru dobrého i zlého / z cesty víry nikdy neschází.
2. Po staletí paměť přetrvává / o tvé lásce k prosté chudině, / v srdci jejím žila tvoje sláva / v každé těžké dějin hodině. / S odvahou jsi slovo Boží kázal, / příklad Páně měl vždy za svůj štít, / a kde příkaz mlčení tě vázal, / slova uměls v hloubi duše skrýt.
3. I když svět kříž těžký na nás vloží, / tebe vzývat chceme za dnů zlých, / zasvětíme s tebou službě Boží / jazyk svůj i dílo rukou svých. / Slova pravdy chceme mluvit stále, / hotoví se rozdat pro bližní, / podobní však uzavřené skále / mlčet tam, kde slovo Boží zní.
4. Vyslyš naše prosby, svatý Jene, / přimlouvej se za nás u Boha, / ať se nad tvou vlastí stále klene / míru, lásky jasná obloha. / Nechať věrných Čechů zbožné plémě / chová v úctě čistý odkaz tvůj! / Za svůj lid a blaho české země, / mučedníku Páně, oroduj!
M1 2 3
Tx N~: Kniha chorální 1847