841 – Kolik svatých zdobí nebe

Vstup
1. Kolik svatých zdobí nebe, tolik přátel jde nám vstříc, / velkých, malých, bezejmenných přímluvců a prosebnic. / Všechny k jedinému cíli táhne z kříže Boží Syn, / abychom jej ztělesnili každý podle vlastních sil.

Před evangeliem
2. V mnohých duších zrno slova padlo v půdu úrodnou, / dozrálo do květů, plodů v sklizeň mnohonásobnou. / Kéž tvé slovo zde a nyní Boží setbou stane se, / ať náš úhor v pole změní k slávě tvé, nám ke spáse.

Obětní průvod
3. Ze všech věků, ze všech zemí veliký je zástup těch, / kteří Kristem uchváceni, jeho láskou vzňali svět. / Slabí jsme a plní viny, ty nás, Pane, pozvedni, / z kamenů si probuď syny, živé dary obětní.

Přijímání
4. Jako strom u vodních proudů vkořeněný v živnou zem, / šťastný, požehnaný člověk věrný Pánu v srdci svém. / Z vláhy dobra, lásky, pravdy, které v tobě přijímám, / rostli světci, sloupy víry; dej, ať stejný úděl mám.

5. V tomto chlebě život Boží lidskou slabost přemáhá, / v něm je síla vyznavačů, mučedníků odvaha. / Dávej nám ten chléb, náš Pane, nasyť zástup hladových, / na přímluvu všech svých svatých rozmnož počet svědků svých.

Závěr
6. Mohli jiní, mohly jiné, na každého čeká Pán; / stopy svatých září světlem, také já jsem povolán. / Ten, kdo hoří, zapaluje, svítí, hřeje, mění svět. / Pro tebe a tebou, Kriste, dej i nám se rozhořet.

M

T: J. Hrdlička 1986 – N: Zd. Pololáník 1986