845 – Vždy žena budiž chválena

Vstup
1. Vždy žena budiž chválena, / co slouží Hospodinu, / ta hojnost Boží lásky má / i úctu muže, synů. / Teď slavme jednu z věrných žen, / učme se z jejích ctností / a přiznejme si, kolik jen / nám chybí do svatosti.

Před evangeliem
2. Tvé slovo, Pane, čekáme, / dej pramen vody živé, / náš úhor zavlaž, prosíme, / živ klasy neduživé. / Ať každá naše rodina / je malou církví Boží, / kde žena zbožná, statečná / příbytek lásky tvoří.

Obětní průvod
3. Co neseme ti, pohlédni, / groš pochválil jsi vdově, / je v darech snaha všedních dní / vše konat z lásky k tobě. / Ty dary do svých dlaní vem / a dej jim posvěcení, / ať stanou se nám pokrmem / věčného nasycení.

Přijímání
4. Již prostíráš k své hostině, / zveš nehodné a chromé. / I my k nim, Pane, patříme / zde u stolu v tvém domě. / Dík, Pane, do mě vstupuješ, / své tělo, krev mi dáváš, / chrám lásky ze mě buduješ, / mým životem se stáváš.

Závěr
5. Ty mezi všemi ženami, / Maria požehnaná, / jsi vzorem toho poslání / a všemi ctnostmi známá. / Kéž v tobě ženy statečné / svou sílu nalézají, / kéž nové Marty, Marie / i dnes v tvé církvi zrají.

M

T: B. Metyšová 1986 – N: O. Ulman 1986