Přeskočit na obsah

899 – Zdráv buď, otče

Noty k písni číslo 899 – Zdráv buď, otče

1. Zdráv buď, otče od nás milovaný, / jehož Slezsko dalo Moravě, / k mučednictví Bohem povolaný, / kříž jsi nesl k jeho oslavě. / Jako slunce plaší noční stíny, / osvítil jsi luhy domoviny, / nedbals potu ani únavy, / svatý Jene, perlo Moravy.

2. S nevěrou jsi vedl stálé boje, / věrnou láskou překonával strach, / jako pastýř chránil stádo svoje, / rozsvěcoval světlo v temnotách. / A když Pán ti pokynul svou dlaní, / těžký kříž jsi přijal bez váhání, / nebeské jsi hoden oslavy, / svatý Jene, perlo Moravy.

3. Ústa tvoje nikdy nezjevila, / co jsi věděl jako zpovědník. / Muka tvého ducha nezlomila, / obstál kněz a Kristův učedník. / Pohled obracel jsi k nebes výši, / jménem volal jenom po Ježíši, / který rány láskou uzdraví, / svatý Jene, perlo Moravy

4. Na mučidlech v nevýslovné trýzni / modlitbou se stává každý vzdech. / V těžké zkoušce sílí tě svou přízní / Kristus, přítel mučedníků všech. / On když břímě na ramena vloží, / v lidskou slabost vstoupí síla Boží, / překonává strach a obavy, / svatý Jene, perlo Moravy.

5. Třikrát mučen mlčíš neoblomně, / Kristu celým srdcem oddaný, / ani skřipec, ani plamen ohně / nepřinutí kněze k doznání. / V žaláři pak měsíc v umírání / jazyk, který mlčel, bez ustání / modlitbami Pána oslaví, / svatý Jene, perlo Moravy.

6. A když Pán tě k sobě povolává, / dohasíná zář tvých zřítelnic, / s tělem, duší sebe odevzdáváš / v náruč, kterou Ježíš jde ti vstříc. / Anděl s palmou vítěznou tě vítá, / mezi Slovanů tě světce čítá, / k českému tě bratru postaví, / svatý Jene, perlo Moravy.

7. Nezapomeň, otče, lidu svého, / oroduj tam za nás u Pána, / ať lid moravský vždy chrání zlého, / ve víře je jeho záchrana. / Veď nás s Cyrilem a Metodějem, / k vlasti nebeské ať věrně spějem, / kde tě tvůj lid jednou pozdraví, / svatý Jene, perlo Moravy.

8. Povolávej k práci na vinici / z našich rodin nové dělníky. / Utuž věrné, probuď dosud spící, / učiň už ten zázrak veliký. / Ať se národ v zdravém jádru pozná, / omyly a bludy svoje dozná, / ať se vrátí v drahých dětech svých / do rozpjatých rukou Kristových!


M1 2 3

T~: R. Stupavský 1938 – N~: F. Střížovský 1938