923 – Ó bože, k prosbám

Vstup
1. Ó Bože, k prosbám lidu / se nakloň srdcem svým / a dopřej míru, klidu / všem věrným zemřelým; / ať věčné světlo svítí / jim v svatém pokoji, / dej v blaženost jim vjíti / po strastech, po boji.

Před evangeliem
2. Jak strastná Otče, muka / tvé dítky postihla, / když proti nim tvá ruka / se k soudu pozdvihla. / Slyš jejich pláč bolestný, / slyš jejich žalný vzdech, / viz, jak po tobě teskní, / a zprosť je pokut všech.

Obětní průvod
3. Ó Bože věčné spásy, / pro obětní náš dar / nechť tvoje láska zhasí / muk očistcových žár. / Sám z duší sejmi dluhů / tíž nedoplacenou, / dej v nebešťanů kruhu / jim radost blaženou.

4. Sám Syn tvůj za ně prolil / na Golgotě svou krev, / tys k oběti té svolil, / tvá láska nezná hněv. / Dnes v našem velebení / slyš hlasy prosící / za trestů odpuštění, / za duše v očistci.

Přijímání
5. A jestli tvoje děti / nedbaly ve dnech svých / účasti na oběti / a darů nebeských, / kéž toto přijímání / a živá láska tvá / pro svatých přimlouvání / jim věčný život dá.

Závěr
6. Dej, Bože, krásné nebe / těm duším toužícím, / ať věčně chválí tebe, / a dej nám přijít k nim / a radovat se s nimi / z vítězství Kristova / i s kůry andělskými / ve světle Domova.

M

Tx N (motiv Kniha chorální 1847): L. Holain 1883