181 – Rosu dejte, oblakové
1. Rosu dejte, oblakové, / s nebes trůnu čistého, / lkali svatí prorokové / z hrobu kletby tmavého. / Přišel a s ním požehnání, / jež jak větrů jarních vání, / jako rosa nebeská / všemu vznik a radost dá.
2. K slovu Páně z lůna ráje / anděl jasný Gabriel / v galilejské spěchal kraje, / k Panně čisté takto děl: / Zdrávas, Panno vyvolená, / nade všechny povýšená, / Matkou Syna býti máš, / jemuž jméno Ježíš dáš!
3. A tu přišel Vykupitel, / otcům dávno slíbený, / přišel světa Obnovitel, / Spasitel, Bůh vtělený. / Zahnal stín a temno noci, / zkrotil zlobu v její moci, / zazni jemu písni sbor, / úctu vzdej mu každý tvor!
4. Vina dávná zahlazena, / člověk Bohem vykoupen, / brána nebes otevřena, / lidstvu nastal spásy den. / Mizí noci úzkost, zmatek, / lidské lásky nedostatek / doplňuje dobrý Bůh, / slav ho věčně každý duch!
5. Zničiv vládu ducha zloby, / lidstvo všechno k Otci zve, / ejhle, jitro nové doby / svítá v kráse zářivé. / Nebesa se rozjasňují, / slávu Bohu prozpěvují, / budiž pokoj lidem všem, / s nebem plesá šťastná zem.
6. Přišels, Kriste zaslíbený, / k hodům tvým se strojíme, / k tobě, Jezu lásky plný, / s pokorou se blížíme. / Aleluja, Svatý, Silný, / sláva tobě, Nesmrtelný, / budiž od nás veleben, / věky věků věčně ctěn!
M1 2 3
N: Hlucháň 1955